Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Všechna moje začínající já
Staňková, Barbora ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Francová, Sylva (oponent)
V jakých situacích ocitala? Jak je svojí í k této profesi dnes s ? Jaké zásadní pedagoga formují? transitivním a transformativním obdobím, které je é pro i z í z minulosti, které samotnému práce se pohybuje mezi Opírá se o , které Margit Titlové, Rineke Dijkstry, Marlen Dumas, Cindy Sherman, Christiana Boltanski aj. moje stíny, kterými zobrazuji gesta a í .
Filozofické možnosti otázky po osobní identitě
Endrle, Jaroslav ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
(česky) Tématem této práce je problém osobní identity. Jejím cílem je nalézt altrnativní způsob položení a řešení této otázky. K dosažení toho je zvolen následující postup. Nejprve jsou vytknuty tří hlavní problematické body, které určují směr, jímž se ubírají diskuze vedené na toto téma především v rámci analytické filozofie. Těmito předpoklady jsou - ontologické pojetí identity, logická disociabilita mysli a těla a metoda myšlenkového experimentu. Hlavní část práce lze chápat jako návrh cesty vedoucí k překonání jich samotných i těžko řešitelných problémů, k nimž vedou. Ta začne na konci první části obecnou kritikou ontologického pojetí identity a představením alternativního epistemického pojetí identity. V druhé a klíčové části práce je představeno schéma teorie konceptuálního systému. Právě v něm nalezneme alternativní rámec, v němž má být otázka identity osoby řešena. Jeho zavedením bude zablokována logická disociabilita kritérií identity osoby. Zároveň v něm bude fundováno epistemické pojetí identity. Na konci druhé části práce pak bude naznačen původ i funkce konceptu osoby v konceptuálním systému. Budu tvrdit, že se koncept osoby vyvinul z konceptu role, který slouží k organizaci kooperativních aktivit. Po přehodnocení pojetí identity a navržení konceptuálního rámce, jehož použití umožňuje...
The Effect of Military Campaigns on Political Identitity: Evidence from Sherman's March
Kosík, Martin ; Korovkin, Vasily (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent)
Používám vojenský pochod generála Unie Williama Shermana během Amer- ické občanské války k estimaci efektu válečného násilí a destrukce na poválečné volební chování a osobní identitu. Zaprvé, zkoumám jak tento pochod ovlivnil podporu Demokratické strany během 19. a 20. století. Zadruhé, vytvořil jsem několik proměnných na základě jak historických tak současných zdrojů k tomu abych zachytil sílu Jižanské identity. Tyto proměnné zahrnují podíl osob, které jsou pravděpodobně pojmenované po generálech Konfederace, re- lativní frekvenci ulic pravděpodobně pojmenovaných po osobnostech Konfed- erace a přítomnost pomníků Konfederace. Výsledky ukazují převážně malé a statisticky nevýznamné efekty pochodu na volební podíl Demokratů. Pro některé závislé proměnné, které zachycují jižanskou identitu, nacházím signi- fikantní pozitivní efekty, nicméně tyto výsledky nejsou robustní napříč různými specifikacemi modelu. Celkově výsledky naznačují, že Shermanův pochod neměl transformativní dopad na politiku a osobní identitu v Jihu Spojených států. viii
Folk Dualism and the Two Conceptual Realms
Jirout Košová, Michaela ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Koreň, Ladislav (oponent) ; Sytsma, Justin (oponent)
Tato práce je zaměřená na neredukovatelnost konceptu osoby na vědecký popis světa. Hlavní inspirace pro tematizaci tohoto specifického aspektu lidového dualismu přichází od Donalda Davidsona (dvě říše) a Wilfrida Sellarse (dva obrazy). Teoretické pasáže jsou doplněny reflexí nad výsledky empirických studií vycházejících zejména z experimentální filozofie s cílem demonstrovat přínos tohoto přístupu v pokusech dosáhnout komplexního náhledu na filosofické otázky spojené s morální dimenzí lidského života. První kapitola pojednává o širším konceptu Já a poukazuje na nutnost uvést na scénu dvě konceptuální říše: existuje specifická konceptuální říše (neredukovatelná na fyzikální říši a vědecký obraz), která umožňuje adekvátní uchopení konceptu osoby. Následující kapitoly rozebírají jednotlivé subkoncepty konceptu Já. Druhá kapitola je zaměřená na koncept svobody vůle a skrze probírání různých přístupů poukazuje na nutnost vzít do úvahy lidové koncepty. Dospívá k závěru, že lidový koncept svobodného konatele je s ohledem k vědeckým přístupům transcendentní a vykazuje jisté "nadpřirozené" charakteristiky spojené s konceptem vědomé vůle. Třetí (a centrální) kapitola je zaměřená na koncept esenciálního Já. Reflexí nad empirickými výzkumy lidového dualismu a lidových intuicí týkajících se osobní identity...
Filozofické možnosti otázky po osobní identitě
Endrle, Jaroslav ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
(česky) Tématem této práce je problém osobní identity. Jejím cílem je nalézt altrnativní způsob položení a řešení této otázky. K dosažení toho je zvolen následující postup. Nejprve jsou vytknuty tří hlavní problematické body, které určují směr, jímž se ubírají diskuze vedené na toto téma především v rámci analytické filozofie. Těmito předpoklady jsou - ontologické pojetí identity, logická disociabilita mysli a těla a metoda myšlenkového experimentu. Hlavní část práce lze chápat jako návrh cesty vedoucí k překonání jich samotných i těžko řešitelných problémů, k nimž vedou. Ta začne na konci první části obecnou kritikou ontologického pojetí identity a představením alternativního epistemického pojetí identity. V druhé a klíčové části práce je představeno schéma teorie konceptuálního systému. Právě v něm nalezneme alternativní rámec, v němž má být otázka identity osoby řešena. Jeho zavedením bude zablokována logická disociabilita kritérií identity osoby. Zároveň v něm bude fundováno epistemické pojetí identity. Na konci druhé části práce pak bude naznačen původ i funkce konceptu osoby v konceptuálním systému. Budu tvrdit, že se koncept osoby vyvinul z konceptu role, který slouží k organizaci kooperativních aktivit. Po přehodnocení pojetí identity a navržení konceptuálního rámce, jehož použití umožňuje...
Analýza osobní identity v Humově Pojednání o lidské přirozenosti
Sýkorová, Tereza ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Tato práce předkládá interpretaci Humovy analýzy osobní identity v Pojednání o lidské přirozenosti a interpretaci jeho následných pochyb vyjádřených v Dodatku. V první části práce je po představení filosofického diskurzu týkajícího se osobní identity, Humova pojetí filosofie a jeho revizionistické ontologie předložena interpretace Humovy teorie mysli jakožto "svazku percepcí" a jeho vysvětlení našeho sklonu považovat tento svazek za synchronně a diachronně identickou entitu. V druhé části práce je předložena interpretace pasáže z Dodatku, v níž Hume se svou analýzou osobní identity vyjádřil nespokojenost. V práci hájím názor, že hlavním zdrojem Humovy nespokojenosti je fakt, že idea mysli jakožto souboru všech aktuálně přítomných percepcí navzájem propojených kauzálními vztahy, již považoval za pravdivou a jež je implicitním východiskem celé první knihy Pojednání, se ukázala být fiktivní, stejně jako všechny ostatní metafyzické ideje. Jeho vysvětlení našeho sklonu považovat soubor percepcí za synchronně a diachronně identickou entitu, založené na vztahu kauzality a podobnosti, pravdivou ideu mysli jakožto souboru všech aktuálně přítomných percepcí nejen nevysvětluje, ale vylučuje. Klíčová slova David Hume, novověká filosofie, empirismus, osobní identita, ontologie, já, mysl

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.